Informace z komise pro pasení

Pasení neboli ovládání zvířat pomocí ovčáckého psa je název pro činnost, kdy s určitými zvířaty manipuluje ovčácký pes. Je to sport, který vznikl, když si farmáři chtěli porovnat svoje psy a případně se naučit něco od ostatních. Historie prvních závodů se datuje k roku 1873 a v tomto směru je pasení jedním z nejstarších kynologických oborů. Tato disciplína se postupem let rozvíjela v Anglii, kdy kombinuje tradiční pastevectví s moderními tréninkovými technikami pro psí sporty.

V dnešní době rozdělujeme pasení na dvě kategorie – TS a CS. Do TS (tradiční styl) se řadí všechna ovčácká plemena kromě border kolií, tedy i ta naše, collie a sheltie. Všechny disciplíny na závodech probíhají poblíž psovoda, závodí se zpravidla na více ovcích.

Podle mezinárodních řádů FCI musí pes s handlerem (psovodem) nejdříve zvládnout:

NHAT mezinárodní test přirozených vloh ovčáckého psa a slouží k ustanovení základních charakteristik, které mají všechna ovčácká plemena společné:

• zájem o stádo zvířat;
• ochota spolupracovat s psovodem;
• snaha kontrolovat pohyb stáda;
• přirozená snaha hledat pozici (balance point) naproti psovodovi k získání lepší kontroly nad stádem.

HWT TS – tady už musí pes prokázat, že má základy pro to, stát se farmářským nebo ovčáckým psem. Úkol psa spočívá v ovládání stáda, vyvádění z a zavádění do košáru, kontrole pohybu stáda při jednoduchých manévrech a korekci ovcí, které se od stáda oddělují.

A poté již probíhají soutěže ve třech třídách obtížnosti; IHT-1, IHT-2 a IHT-3.

Rozdíly ve třídách jsou:

1. mnohem přísnější požadavky na dovednosti psa;
2. relativně méně času na dokončení všech úkolů;
3. delší časový úsek stanovený pro střežení ovcí v prostoru pro zapasení;
4. větší délka celé trati;
5. plocha pro zapasení neoplocena nebo jen z části;
6. kratší nebo delší vzdálenosti mezi překážkami;
7. více úkolů, těžší překážky;
8. počet ovcí se může v různých třídách měnit (počet ovcí může být vyšší ve vyšších třídách, aby bylo překonávání překážek složitější).